Z České Lípy se do Údolí cestuje nejsnadněji vlakem. Úplně stačí, když vyjedeme v půl jedenácté. Před dvanáctou jsme v cílové stanici. Pokud jsme vyrazili kvůli návštěvě výstavy betlémů, máme ještě hodinu čas, přestože např. Mladá fronta Dnes stále inzeruje jako otvírací hodinu desátou dopolední. Důležitá je rovněž informace, že expozice je přístupná veřejnosti pouze o víkendu.
Z vlakové zastávky musíme sejít asi kilometrový kopec. Pokud není náledí, můžeme se kochat bukovými a smrkovými lesy či pastvinami. Těsně před vstupem do obce stojí roubený kostel svatého Kryštofa pocházející z konce sedmnáctého století. Po dalších dvou stech metrech se ocitneme u hlavní silnice, podél níž teče říčka Rokytka. Uhneme vlevo. Betlémy se vystavují v prvním patře obecní hospody. I ta se otvírá o víkendech záhadným způsobem. Nezkoušejme však diskutovat o otvírací době restaurace či výstavy s náladovým hospodským. Slovník má sice slušný, přesto by nám bylo z jeho projevu jasné, kam nás posílá. Pokud se přes počáteční rozpaky rozhodneme strávit nějaký čas v restauraci, budeme s kvalitou pravděpodobně spokojeni. Málokde v okolí mají tak dobré pivo (Konrád) a nezklame ani kuchař. Děsivá je snad jen velikost a cena porcí.
Dospělého přijde vstup do ráje betlémů na třicet korun. Symboly Vánoc jsou umístěny ve dvou místnostech. Té vpravo vévodí dva velké, z nichž jeden se dokonce hýbe. To zaujme především děti, kterým chvíli trvá, než objeví všechny pohyblivé části. Zvlášť když některé se občas zastaví, aby počkaly, než do nich průvodkyně či průvodce žďuchne. Druhá místnost působí jako sklad více či méně zajímavých vánočních kuriozit. Betlémy, které si zákazník kupoval s předválečnou cikorkou, betlémy železniční, keramické, dřevěné, perníkové, pobyblivé, kostelní. Řada stojánků na stromeček. Jeden se dokonce otáčí a hraje vánoční melodie. Plyšoví medvědi, i ten olympijský z Moskvy. Mnoho fotografií, původní mechanika jednoho z betlémů ... snad jsem na nic významného nezapomněl.
Zpět nepojedeme ze stejné zastávky. Trochu se projdeme. Od hospody zahneme doleva a půjdeme dále po vozovce. Prohlédneme si všechny ty roubenky tvořící dohromady vesnickou památkovou rezervaci.
Scéna z filmu Hartova válka ...
Popřemýšlíme, kdo komu kolik dal, že mu bylo dovoleno postavit zde v dobách socialistických či kapitalistických nevkusnou novostavbu. Mezi Kryštofovým Údolím a Novinami se vyfotíme u jednoho z nejzajímavějších železničních viaduktů, který se nedávno objevil i v americkém filmu Hartova válka. Pochází z roku 1903, je třicet metrů vysoký a tvoří ho čtrnáct oblouků. Pokud jsme skutečně využili služeb ČD, přijeli jsme právě po něm.
Chvíli před tím jsme také projeli osm set metrů dlouhým tunelem, kolem kterého rovněž projdeme. Kousek nad ním se objeví u silnice zelená značka. Vydáme se po ní - především proto, že kopec, na který vystoupíme, nám nabídne pohled na dominantu Liberecka - Ještěd s architektonickým skvostem 20. století na vrcholu.
Po zelené dále dojdeme ke kapli svatého Kryštofa a později k vlakové zastávce v Křižanech. Vlak do Lípy odjíždí např. v 15,27 a 16,42. (vlak, pěšky 7 km)