Agentura nebo kancelář?
Pryč jsou časy fialek trhaných dynamitem, kdy cestovní kanceláře nabízely své služby na každém rohu. Do regulace počtu podnikajících subjektů kromě neviditelné ruky trhu zasáhla i vyšší moc v podobě státu a jím vyprodukovaného zákona 159/1999 Sb.
Budeme-li se držet informací Zlatých stránek, podniká v tomto oboru přímo v bývalém telefonním uzlu Česká Lípa a okolí jedenáct firem, na Novoborsku další tři. Pouze některé jsou však cestovními kancelářemi. Ujasněme si proto na úvod základní pojmy.
Podle výše zmíněného zákona se cestovní kanceláří rozumí subjekt, který může samostatně organizovat zájezdy, přičemž zájezd je definován jako kombinace aspoň dvou z následujících služeb: doprava, ubytovaní a jiné služby, jejichž cena tvoří aspoň dvacet procent zájezdu. Cestovní agentury zájezdy pořádat nemohou, ale mohou poskytovat jednotlivé služby, tj. prodávat jen ubytování, když se např. chceme do Chorvatska dopravit vlastním autem a živit se dary moře. Agentury rovněž mohou zprostředkovávat prodej zájezdů, které ve skutečnosti pořádá cestovní kancelář.
Být cestovní kanceláří je samozřejmě terno, chtělo by se napsat, ale do hry vstupuje stát, který v § 6 stále zmiňovaného zákona nařizuje majitelům kanceláří sjednat si pojištění proti úpadku. Toto pojištění se vztahuje na dopravu zákazníků ze zahraničí, zálohu na zájezd a na rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou zájezdu, který se nakonec neuskutečnil celý.
Rozdíl je tedy patrný, kancelář musí platit drahé pojištění, které se samozřejmě promítá do ceny zájezdu, agentura nikoliv, neboť kompletní zájezdy nepořádá. Najdou se však tací, kteří na mají několik živností na agenturu a na každou prodávají jinou službu (na jednu dopravu, na jednu stravování, atd.). Je zřejmé, že s ušetřenými desítkami až stovkami tisíc na pojištění jsou ceny zájezdů takovýchto „firem“ poněkud jiné. Naštěstí se to podle našich informací netýká žádného českolipské firmy.
Zmatený Mediatel
Každý zákazník by si při výběru zájezdu měl zjistit, zdali subjekt, se kterým jedná, skutečně splňuje všechny náležitosti vyžadované zákonem. Problém nastane už při listování Zlatými stránkami - firmě Mediatel, jež oficiální telefonní seznamy produkuje, zřejmě doposud nikdo nevysvětlil rozdíl mezi kanceláří a agenturou. V sekci o cestovním ruchu je s těmito pojmy zacházeno jako s naprosto rovnocennými. Díky tomu hned tři subjekty na Českolipsku figurují mezi kancelářemi, přestože jsou agenturami - konkrétně se jedná o Orbis, Pohodu a Royal tour. Bylo by možné spekulovat o záměru. Vždyť pojem kancelář je nejen zavedenější, ale my znalejší zákona již víme, že takto označený subjekt si může více dovolit.
Není překvapením, že vzniklou situaci si Mediatel a cestovky přehazují jako horký brambor. Ten však zřejmě zůstane spíše na straně Mediatelu, neboť na okrese nalezneme i cestovní kancelář, která se cítí poškozená tím, že je v seznamu uváděna jako cestovní agentura - jde o CK Sloup. Její majitelka Radojka Němcová problém komentuje následovně: „Obdržela fakturu na patnáct tisíc na uhrazení svého zviditelnění se ve Zlatých stránkách. Přestože jsem se ještě telefonicky ujišťovala, že bude má firma skutečně uveřejněna jako kancelář, jsem ve Zlatých stránkách Libereckého kraje na straně 390 zveřejněna jako agentura - a navíc tučně.“
O tom, že cestovní agentury bychom ze snahy o vylepšení image podezírali zbytečně, svědčí i jejich vývěsní štíty a propagační materiály. I tím naplňují zákon, konkrétně § 3, který jim výslovně ukládá označit provozovnu a materiály, jež jsou určeny zákazníkovi, slovy „cestovní agentura“.
Agenturami jsou rovněž Active Tour, firma paní Jitky Gottlieberové, Iser tourist a Bortour. Identifikovat se nepodařilo „sokoly“ z Falco tour, neboť z telefonu se ozývají pouze neidentifikovatelné zvuky. Podle kolegů z jiných agentur již neexistují.
Část článku věnovanou agenturám uzavřeme upozorněním, že agentura může zprostředkovávat prodej zájezdu pouze subjektům splňujícím podmínky, jež je opravňují nazývat se kancelářemi. Pokud od nich bereme produkt, který není zájezdem (viz výše vysvětleno), nemůžeme počítat s uplatněním jakékoliv pojistky.
Jsou pojištěni, nejsou pojištěni?
Jak si ověřit, že cestovní kancelář, od níž přímo či zprostředkovaně kupujeme zájezd, je pojištěna? Lze postupovat tak, že si vyžádáme koncesní listinu či pojistnou smlouvu. Cestovní kancelář je povinna předat zákazníkovi označení pojišťovny, podmínky pojištění i způsob oznámení pojistné události. Jak nám však sdělil majitel jedné z kanceláří, vše se dá obejít. Smlouva s pojišťovnou bývá uzavírána na dobu neurčitou a koncesní listina se vydává na základě pojištění. Než se provalí, že cestovka nezaplatila pojistku na další rok, může to nějaký čas trvat. Minimálně sezónu. Jenom pro názornost - majitel známé cestovní kanceláře z České Lípy platí roční pojistné ve výši 140 tisíc. Dalších 140 tisíc je kauce, která je u pojišťovny složena a s kterou může manipulovat, až s „cestováním“ skončí.
Nebýt zákona číslo 363/99, bylo by možné informovat se na vybranou cestovní kancelář přímo u pojišťoven. Tento zákon však nakládání s informacemi omezuje. Přesto existuje řešení. Díky výjimce ze zákona na ochranu hospodářské soutěže vzniklo sdružení devíti pojišťoven zajišťujících pojištění záruk pro případ úpadku cestovních kanceláří. Na jejich oficiálních stránkách (http://pool.evropska.cz) se každodenně aktualizují seznamy cestovních kanceláří, které daly souhlas ke zveřejnění. Je s podivem, že z 921 pojištěných kanceláří jich jen 768 tento souhlas ke čtvrtému březnu dalo.
Ke zmíněnému březnovému dni bylo možné v seznamu nálézt tyto v okolí podnikající firmy - CK Svobodná cesta, s.r.o., Pittner tour (Helena Krejčíková), Plustour M (Helena Urbanová), Palma Tour (Jana Koutská), Cestovní kancelář Sloup - i zde je uvedená jako agentura (Radojka Němcová), Spiny, s.r.o.
Z celého seznamu Zlatých stránek tak zbývá firma SBV Trading, které v přehledu na webu není. Na Internetu ale existuje ještě jeden server, který se věnuje uveřejňování pojištěných cestovních kanceláří - www.pojistene-ck.cz. Údajně vznikl na podnět samotných kanceláří a není tak často aktualizovaný. Každopádně v něm se SBV Trading nalézá.
Nezbývá než doufat, že zmíněné internetové seznamy obsahují skutečně hodnověrné údaje. Potom by se mohla nastávající turistická sezóna obejít bez přítomnosti udýchaného Jana Tuny z Novy před některou českolipskou cestovkou.
DISKUSE: Jaké máte zkušenosti s českolipskými cestovkami?