Třicátého června tohoto roku předložila firma Rethmann-Jeřala Recycling Městskému úřadu v České Lípě návrh sběru kartónových krabic. K tomuto rozhodnutí ji vedly především podmínky, které se během roku vytvořily.
Předně byla v Bělé pod Bezdězem zprovozněna zpracovatelská kapacita pro tento materiál. Bělská papírna část kartonů zpracovává na tzv. dlouhá vlákna, zbytek hodlá v budoucnu (stroj je již zakoupen) zpracovávat na pevné desky podobné dřevotřísce. Tyto desky se ve světě využívají k výrobě regálů, školních desek, lavic atp. Z vlastní zkušenosti znám podobné využití v centru Nadace Tereza, kde je z tohoto materiálu vyroben veškerý nábytek včetně nástěnných hodin. Vypadá neobyčejně atraktivně.
Významná je rovněž možnost získání dotace od firmy Eco-Kom, zabývající se přerozdělováním financí od výrobců odpadů po jejich zpracovatele.
Jak si lze přečíst ve zmiňovaném dokumentu, nabízí českolipská firma pytlový systém sběru, který se osvědčil například v Jablonci nad Nisou. Tento systém umožňuje získat surovinu od občanů v nejvyšší čistotě a bez ostatních odpadů. Firma navrhuje, aby pytle měly objem 120 litrů a potisk "Nápojové kartony". Obdržela by je každá domácnost spolu s reklamní brožurkou. Další by si bylo možné vyzvednout například v informačním centru Městského úřadu, v sídle firmy, u Městských strážníků či ve vybraných prodejnách. Naplněné pytle by se svážely jednou týdně.
Připomeňme, že zmíněný návrh byl předložen na konci června. Přestože město své zaměstnance vyslalo již v půlce června do Hradce Králové na Odpadové dny Eko-Komu, kde se uskutečnila i přednáška Pavla Strnada, garanta podobného (a relativně úspěšného) projektu v Jablonci nad Nisou, do těchto dní nebyla firma Rethmann-Jeřala vyzvána k započetí sběru.
Šestnáctého září 2003 oslovila paní Jeřalová, obchodní zástupkyně, asi padesát školských zařízení s nabídkou započetí sběru nápojových kartonů. Doposud se jí ozvala mateřská škola Na Výsluní a střední škola Lužická. Již loni se sběrem zabývalo SOU 28. října a ZŠ Špičák (mimochodem tam odevzdávám kartony i já, tyto kartony si od školy odváží přímo zpracovatel).
Nelichotivá pro naše město je také skutečnost, že v Doksech proběhl první sběr 7. října (a zástupci Doks se zúčastnili akce Eko-Komu stejně jako českolipští).
Ze zmíněných fakt vyplývá několik otázek. První by mohla znít: Proč to trvá tak dlouho, když zastupitelé i úředníci celou problematiku na služebních cestách studují a jistě všechny použitelné modely sběru dobře znají?
Druhá: Jak dlouho bude třídění odpadů jenom partyzánštinou několika nadšených jedinců (učitelů a ostatních lidí považovaných málem za podivíny)?
Samozřejmě je daleko jednodušší neustále upozorňovat občany města, aby už konečně zaplatili poplatky. Asi by však stálo za to občany motivovat více. Pro začátek by možná stačilo vysvětlit plátcům, že za každou roztříděnou tunu město dostává od firmy Eko-Kom zaplaceno. Důsledkem by mohlo být zjištění, že čím více se bude třídit, tím méně by se mohlo v budoucnu za odpad platit.
Pozn. V Norsku jsem byl také. Za své. V norských rodinách se třídilo úplně všechno. Zdaleka je k tomu nevedlo nadšení pro věc. Kdo netřídil, platil. Platil tolik, že i pro bohaté Nory to bylo hodně. Velká část obalů byla vratná – například plechovky od piva a coca – coly, které u nás většinou končí v neseparovaném odpadu.