Pane Bartoni, přiznám se, že se mi nepodařilo o Vás dopředu sehnat moc informací. Když dám Vaše jméno do internetového vyhledávače, najde Vás jen jako přispěvatele Nadace Duha, v seznamu dárců do 1000 Kč. Mohl byste se našim čtenářům aspoň maličko představit? Zajímá mě aspoň stručně profesní a politická kariéra.
Narodil jsem se v Novém Boru v roce 1951. Patřím k poválečné generaci, která dětství prožila za Novotného. Rok 1968, tak zvané Pražské jaro, jsem prožil v Novém Boru na SPŠ sklářské. V Novém Boru jsem prožíval i dny okupace 21.8.1968 sovětskou armádou. V roce 1970 jsem byl přijat na VŠCHT Praha, kde jsem vystudoval a získal titul inženýra chemie a po jednoroční vojenské službě jsem se dále jako vědecký aspirant podílel na zajímavé práci v oblasti technologie výroby vonných látek. Během své vědecké a výzkumné činnosti jsem se podílel na několika československých patentech a jsem spoluautorem asi 40 vědeckých publikací . Na VŠCHT Praha jsem se seznámil i se svou ženou, která tu rovněž studovala . Potom jsem se ženou odešel z Prahy do Ústí nad Labem, kde jsme dostali malý byt a založili rodinu.
Po devítileté práci ve výzkumném ústavu jsem se vrátil s rodinou na Českolipsko. Krátce jsem pracoval v Crystalexu. Po listopadu 1989 jsem se „vrhl“ do politiky. Od prosince 1989 jsem byl členem sociální demokracie a byl i na jejím obnovovacím sjezdu v roce 1990 v Praze. Zvolili jsme si do čela prof. Horáka, sociálního demokrata, který po únoru 1948 emigroval a žil dlouho v USA. Jak se ukázalo, nebyla to volba zcela šťastná. Profesor Horák nebyl dostatečně obeznámen s našimi poměry a po volbách v roce 1992 vyklidil pozice na úkor agresivní politiky Miloše Zemana. S názory Zemana na ekonomickou reformu i rozdělení Československa jsem se zcela rozešel a po jeho zvolení do čela ČSSD jsem z této strany vystoupil na jaře 1993. V letech 1990 až 1994 jsem byl členem MZ Česká Lípa. Více jsem se politicky sblížil s řadou zastupitelů zvolených za OF, kteří později vytvořili v České Lípě základ ODS, a později - v roce 1996 - jsem se stal členem ODS.
Plně jsem se ale již věnoval zejména své podnikatelské činnosti v rámci firmy Microcell a do MZ jsem již potom nikdy nekandidoval. Moje účast na kandidátce ODS do EP je tak po více jak 10 letech mou první výraznou politickou akcí.
Skutečně obsáhle jste se rozpovídal o svém životě. Zaujala mě především skutečnost, že jste z levicově orientované sociální demokracie nakonec přešel k pravicové ODS. Myslím, že lidsky to chápu, přesto: nebojíte se nálepky převlékač kabátů?
V roce 1989 žádná pravicová ODS a levicová ČSSD neexistovala, bylo „pouze“ OF, v němž se pohybovalo mnoho lidí, se kterými jsem se poznal a vážím si jich dodnes. Většina z nich byla nebo je členy ODS. Moje představa o sociální demokracii byla poznamenána zkušenostmi ze sledování politiky na dálku v tehdejší západní Evropě, zejména někdejšího kancléře Německa Hellmutha Schmidta. To, co posléze udělal čistě účelově z ČSSD pan Zeman, je skutečně jiná kapitola. Své politické ani ekonomické názory jsem ale měnit nemusel, viděl jsem prostě jen to, že do měnící se antireformní sociální demokracie pod vedením pana Zemana už skutečně názorově nepatřím. Kromě toho, ten kabát jsem „převlékl“ v době, kdy bylo naopak velmi výhodné vézt se na vlně populismu Zemana . Za to pak Zeman ve vládě rozdával pašalíky, mimo jiné panu Grossovi a potom i panu Špidlovi. Bylo to prostě moje přesvědčení, že v takto orientované protireformní straně nemám už co pohledávat.
To jste se skutečně politicky neangažoval téměř deset let?
Záleží na tom, co myslíte slovy „politicky se angažovat“. Já chápu politickou angažovanost v tom nejširším slova smyslu jako zájem o politiku. Ten jsem nikdy neztratil. Prožil jsem v ODS krizi roku 1997, kdy se naopak mnohým členům ODS zdálo vhodné převléknout kabát a skočit do Unie svobody. Tato situace do značné míry pročistila situaci i uvnitř českolipské ODS. Považujte moji desetiletou absenci v politice na Českolipsku jako mé rozhodnutí zabránit tomu, aby se takovou lacinou argumentací mohl někdo ohánět. Za mnou je v současnosti deset let v podnikatelské sféře s jasnými a měřitelnými výsledky. O „převlékání“ kabátu se skutečně odmítám v mém případě bavit.
Samozřejmě jste v Lípě znám především jako manžel zástupkyně hejtmana Bartoňové. Zajímá mě, jaké je být v jejím politickém stínu. Nemáte pocit, že její politická kariéra Vás na výsluní vytáhla rovněž? Domnívám se, že dostat se na kandidátku pravděpodobně vítězné strany už úspěchem je. Zajímá mě Váš pocit i z toho důvodu, že samozřejmě veřejnost spekuluje nad tím, jak velkou roli Vaše žena sehrála.
Moje žena je velmi schopná organizátorka a dokázala po celou dosavadní politickou kariéru skloubit roli ženy i matky dvou dětí i mé manželky . Musím se samozřejmě o práci v domácnosti více podělit i co se týče některých tzv. ženských prací. A pomoc v domácnosti už také obstarají naše dvě dcery. Co se týče mé kariéry, již před více než deseti lety jsem se definitivně rozhodl pro práci v podnikatelské sféře. Věnoval jsem jí mnoho svého času a firma Microcell, kterou zde zastupuji, je dnes již zajímavým poskytovatelem práce na Českolipsku. Kromě toho, máme velmi ambiciózní plány do budoucnosti a věřím, že ještě dokážeme příjemně překvapit. (Firma Microcell se chystá v České Lípě stavět haly, v nichž zaměstná asi 500 lidí – pozn. autora).
Od začátku jsem svou kandidaturu, k níž mne vyzvalo místní sdružení ODS, chápal jako ocenění toho, že se dlouhodobě pohybuji i pracovně na teritoriu EU, konkrétně v Německu, a že jsem tedy načerpal řadu poznatků , které lze uplatnit i ve „vysoké“ evropské politice. Byl jsem si vědom i toho, že pokud se na kandidátku dostanu, obsadím čestná místa v závěru. Přesto s Vámi souhlasím v tom, že je to pro mne určitá satisfakce za mou dosavadní práci. Jsem rád, že mohu reprezentovat ODS ve volbách do EP a že jsem se tak dostal či dostanu do poněkud širšího povědomí v naší republice.
Nevím, o čem českolipská veřejnost spekuluje a spekuluje-li vůbec, nicméně musím zdůraznit, že konečná kandidátka se připravovala několik měsíců a ve hře bylo asi 40 kandidátů. Konečné slovo pak měla výkonná rada ODS. To, že mi jméno mé ženy neuškodilo, ba naopak, je však zřejmé. Výsledky její práce na krajském úřadě v oblasti školství a výchovy mládeže daly podle mého názoru tomuto jménu punc kvality a já jsem jí za to vděčen.
Nemáte obavy, že lidem připadne přebartoňováno? Vaše žena zástupce hejtmana, Vy potencionální europolitik, pokud si pamatuji na dceru Janu, také jí dělalo dobře angažovat se aspoň v dětském parlamentu a horlivě o tom vyprávět.
Cítím ve Vaší otázce jistou ironii, nicméně odpovím na ni. Nejprve k mé dceři Janě. Bylo to navýsost její rozhodnutí a nijak ho s námi doma nekonzultovala. My jsme ji potom doma spíš vysvětlovali, že pokud si s tím začala, tak ať to dělá, jak nejlépe umí. Rozhodně za tím nebyla jakási plánovaná akce rozšířit působení Bartoňů v politice. Na druhou stranu musím uznat, že mezi mládeží se o politice příliš neuvažuje. Proto rozhodnutí své dcery považuji za správné. Nakouknout malinko do politické kuchyně není nikdy na škodu.
Chápu, že mi odpovíte jako politik, ale jste skutečně tak odeesácká rodinka, oddaná straně?
Do jisté míry ano. Byli jsme nejprve voliči ODS a posléze i jejími členy. Já ani moje žena však nejsme lidmi bez praktických zkušeností ať již z hospodářské nebo státní sféry. V demokratické společnosti se navíc bohudík ani nečeká, že budete své straně „oddáni“. To bylo naopak typické pro strany bolševického typu. V ODS existuje mnoho názorových proudů, které mají prostor pro vyjádření svých zájmů. Zejména z počátků 90. let minulého století se ODS stala pro některé vizionáře vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí synonymem tvrdého stranictví a tento cejch jí často lidé podsouvají dodnes. Nejsme tudíž oddáni straně, jsme oddáni v našem případě především sami sobě jako manželé!
I já jsem ve svém nedělním deníku použil výraz, že jste spíše členem českolipské druhé ligy. Jak to, že hvězdy typu Skokana, Stejskala či Moudré nemají potřebu to v EP zkusit? Hrály ve Vašem případě roli nějaké Vaše schopnosti? Mám na mysli například jazykové, kontakty v zahraničí atp.
Nevím, zda lze takto definovat a rozdělovat politiky v České Lípě. V každé straně jsou ostatně různé proudy a skupinové zájmy. Částečně jsem na tuto otázku již odpověděl. Ze svých amatérských znalostí astronomie však vím, že právě hvězdy relativně malé mají naději na nejdelší život a kolem nich existují planetární systémy, na kterých pravděpodobně může vznikat život jako u nás na Zemi. Protože jsem získal solidní podporu na oblastním sněmu, doufám, že mimo jiné i proto, že ovládám cizí jazyky, pracuji ve firmě, která si vydobyla určité renomé, a znám podnikatelské prostředí na teritoriu SRN.
Když už jsme tu místní vedoucí garnituru ODS nakousli, rád bych se zeptal, jak s ní vycházíte? Není za Vaším částečným odchodem z místní politiky i skutečnost, že část politiků ODS se prostě jeví občanům negativně – mám na mysli pány Stejskala, Slavíka částečně i Skokana – a že to nemusí být jen pocit nezúčastněné veřejnosti. Koneckonců Vaše žena nebyla nominována za Českou Lípu do Krajského zastupitelstva, ale za Nový Bor jako jednička. Voliči, vyznej se v tom zákulisí!
Já absolutně nevnímám činnost pana Skokana negativisticky, naopak argumentuji tím, že ODS poslední volby do MZ České Lípy drtivě vyhrála, a mimo jiné a právě proto, že se představila jako kompaktní tým. To, že se nezavděčíte lidem všem, je jiná kapitola a výhodou demokracie. Bude-li mít volič pocit, že už toho bylo dost, dá to jistě najevo v příštích volbách. Na ostatní se zeptejte mé ženy.
Doufáte v to, že Vás (třeba českolipští) voliči vynesou kandidátkou nahoru a Vy skutečně usednete v EP? Pokud ano, co pro to začínáte dělat? Jaké máte o EP představy a co chcete prosazovat?
Pokud jsem správně seznámen s pravidly voleb do EP, nelze si dělat iluze o tom, že bych mohl z 23. pozice na kandidátce zasednout v EP. Jsem ale připraven dát všechny své schopnosti a zkušenosti ve prospěch kandidátky ODS a věřím, že tato kandidátka jako celek výrazně uspěje (doufám i na víc než 30%). Protože již roky pracuji pro firmy, které se pohybují na evropském i světovém teritoriu, a zajímám se o evropskou a světovou politiku, nepředstavuje pro mne blížící se vstup naší republiky do EU žádnou senzaci. Vím, do čeho jdeme a jsem tomu rád.
Jsem optimista v tom, že další usnadnění komunikace s Evropou se pozitivně promítne do růstu naší životní úrovně a především v růstu sebevědomí naší mladé generace. Právě kontakty s ostatními nám mohou pomoci zbavit se zbytečného ostychu a přílišné skromnosti. Já sám se dnes a denně přesvědčuji o tom, že naši lidé jsou schopní konkurovat komukoliv v Evropě. Chce to „jen“ zdravé sebevědomí a pořádně se do práce zabrat. Netrpět lajdáctví a nízkou kvalitu práce. Evropa asi vždy bude směsicí rozmanitých názorů , hnutí, komunit apod. Je možné, i když málo pravděpodobné, že v delším časovém horizontu (mám na mysli více než 50 let) se vytvoří něco jako Spojené státy evropské. To by však nemělo být a priori cílem. Nevěřím, že lze budoucnost společenských pohybů přesně předvídat. Troufnu si snad pouze na to, že v příštích letech bude Evropa po letošním „velkém třesku“ rozšíření řešit právě své potíže růstu.
Myslím, že s představou na Spojené státy evropské byste asi u pana prezidenta a Vašeho bývalého předsedy neuspěl. Dobře, předvídat asi nejde, ale jak byste to viděl jako ideální?
V zásadě mi nejde o to, zda bych u pana prezidenta uspěl či neuspěl se svou představou budoucí Evropy. Pokud jste však již našeho pana prezidenta zmínil, s drtivou většinou jeho názorů na současnou Evropskou unii souhlasím. Zatímco vláda zdatně mlží a do značné míry mystifikuje naše občany, Klaus kouše i do „kyselých“ jablek a je samozřejmě nejsilnější na své parketě ekonoma a jeho kritika měnové unie je pronikavá a velmi pravdivá. Pokud se omezím na nejbližších pět až deset let, vidím EU jako poměrně obtížně řiditelný politický projekt. Je jasné, že tolik států pohromadě jako v případě rozšířené EU po 1.5.2004 bude znamenat úplně nový kvalitativní obrat.
Úlohou našich zástupců v EU, a to jak v Evropském parlamentu, tak v Evropské komisi, bude zřetelná a jasná obhajoba našich státních, chcete-li národních zájmů. Vzhledem k naší velikosti, či spíše malosti, tak bude záležet na naší obratnosti a schopnosti nalézat vhodné spojence. ODS má v tomto směru poměrně jasno. Naše spojence vidíme zejména ve frakci Evropské lidové strany-Evropských demokratů (EPP-ED), v současnosti nejsilnější frakce EP. Zejména britští konzervativci jsou nám myšlenkově i praktickou politikou velmi blízcí. Iluze o jakémsi ideálním uspořádání, v němž se automaticky vychází vstříc tzv. oprávněným požadavkům, jsou a zůstanou iluzemi. Čím méně budeme muset do EU platit a čím více se nám podaří ze společné „pokladny“ získat, tím lépe. Nezapomínejme, že se stejným pravidlem bude řídit i zbývajících 24 států.
Pokud se kandidátům ODS do EP podaří přesvědčit o nutnosti racionálního postupu v EP většinu našich voličů, bude to dle mého názoru znamenat, že za náš stát budou v EP lidé, kteří si realitu evropské politiky nejen uvědomují, ale v rámci frakce EPP-ED ji budou moci také efektivně uplatňovat.
----------------------------
Na přání pana Bartoně jsme zařadili k již autorizovanému rozhovoru jeho následující poznámku.
Tento rozhovor vznikal během února a března 2004. Po jeho definitivním dopracování došlo dne 11. března 2004 k otřesnému krvavému teroristickému činu v Madridu, který snad může být počtem obětí srovnáván s atentátem na americké letadlo nad Skotskem zhruba před 20 lety. Tento teroristický čin měl bezprostředně za následek překvapivý volební výsledek španělských parlamentních voleb, který byl některými komentátory označen za volební „vítězství“ teroristů.
Vcházíme tedy opět do nové situace, tentokrát po 11.3.2004. I na nově zvoleném evropském parlamentu bude do značné míry záviset, jak bude vypadat boj s terorismem v Evropě v druhé polovině prvních deseti let 21. století. ODS tento zločin jasně odsoudila a s nadějí dodávám, že jednoznačný postoj zaujala i naše vláda. I v tom vidím naději pro Evropu, pokud se demokraticky orientované strany levice i pravice shodnou na prioritě obrany našich základních kulturních a morálních hodnot.