U Chlumu jsem odbočil do Drchlavy a zaparkoval u kostela svatého Mikuláše. Původně románský kostel mě dojal stupněm svého zdevastování, později jsem však zjistil, že třeba to nebude tak zlé - začala se na něm opravovat střecha.
Podle mapy jsem tušil, že v blízkém lesíku za kostelem by se měl skrývat zbytek hrádku. Pro jistotu jsem se však zeptal místních chatařů, kteří mi velice ochotně popsali cestu.
Vydáme se tedy pěšinou podél plotu a půjdeme asi čtyři sta metrů stále rovně. V lese tak neodbočíme vlevo na paseku, ale půjdeme i nadále mezi stromy - opět zde tu a tam objevíme staré turistické značení, modré naučné i tradiční zelené (které sem dorazilo od Chudého hrádku).
Nejprve narazíme na nově natřenou vodárnu. Hned za ní objevíme kapli, ze které bylo vykradeno vše, co se vykrást dalo. Prorostl ji strom a na střeše se uchytily dva křeny. Přesto stále vyvolává tichou pokoru. O existenci hrádku už se můžeme jen dohadovat - terénní nerovnosti a valy mohou na něco takového napovídat.
Každopádně mě více zaujaly železité inkrustace v pískovci, především ty díry, které můžete vidět na fotografiích. Něco podobného je třeba na Pavlovickém vrchu.
Když vyjdeme na pole za kapličkou, nabídne se nám velmi pěkný výhled na Starý Bernštejn a Maršovický vrch. V dáli můžeme spatřit i Ještěd (zde je panoramatická fotografie). Zpět se vrátíme podél lesíka - je zde polní cesta. Samozřejmě, pokud nechceme pokračovat na Chudý hrádek a udělat si celý okruh po staré zelené trase.
Další překvapení mě čekalo ještě doma, když jsem hledal nějaké informace o Drchlavě. Objevil jsem velice pěkně udělané stránky (zde), a tak dnešní tip zakončím stejně jako minule: Doporučuji a ještě více prozkoumám.