K časopisu, nad nímž se zamýšlím, jsem se dostal na zasedání zastupitelstva našeho města. Tam se komunisté chovají nesmírně aktivně. Aspoň část z nich má program jednání velice dobře nastudovaný, k většině bodů mají připomínky, často nejen populistické, v důležitých věcech hlasují velmi disciplinovaně. Působili na mě sympaticky. Až jsem chtěl slevit ze svého až nezdravě antikomunistického postoje. Severočeská pravda mě ale vrátila zpátky do reality.
Mottem listopadového čísla je heslo: Podvedení a okradení všech zemí, spojte se! Následně už autorům došel dech, a tak vykrádají a vytrhávají z kontextu citáty amerických prezidentů Lincolna ("Můžete klamat svým počínáním, některé lidi nějaký čas, některé dokonce po celý čas, ale nikdy ne všechny po celý čas.") či T.Roosevelta ("Znám jedno lidové rčení: Se sametovým hlasem a velkým klackem dojdeš nejdál.") Autoři zřejmě pojali za prvního dělnického prezidenta Masaryka, a tak hojně citují i jeho ("…historie nám poskytuje skutečné životní poučení, a to nejenom politická historie, ale také dějiny věd a umění, dějiny hospodaření a vynálezů, zkrátka historie celého kulturního vývoje …“).
.
Na titulní straně článek: 7. listopad - výročí VŘSR. Předseda okresního výboru KSČM Česká Lípa Miroslav Starý se snaží své čtenáře přesvědčit, že "Velká říjnová socialistická revoluce byla prvním a po určitý čas i úspěšným pokusem o nastolení společenského řádu, ve kterém nebude majetnější s majetkem, který nenabyl vlastní prací, odírat jiného a žít z jeho práce."
Soudruh Starý by měl být dávno izolován. Záměrně nepíši kde, protože on to možná ani nemyslí zle. Bohužel - soudruh Starý v naší provincii šéfuje parlamentní straně, jejíž volební preference nechutně narůstají, a tyto bláboly šíří v měsíci, v němž ti skutečně pokrokoví občané (Severočeská pravda má podtitul List pokrokových občanů) aspoň vzpomenou na výročí zmasakrování studentů na Národní třídě. Těm se slabší pamětí jen připomínám, že u moci v té době byli komunisté. To již měli ten zmíněný, po určitý čas úspěšný, začátek za sebou (že by těmi úspěšnými léty byla padesátá léta u nás a v Rusku léta dvacátá a třicátá s desítkami milionů mrtvých politických odpůrců i soudruhů?).
O tom, jak schizofrenně se komunisté na dnešní politické scéně projevují, svědčí např. úvaha nazvaná NEVĚŘTE FARIZEJŮM! z autorské dílny Václava Svatka, zastupitele České Lípy, krajského zastupitele a kandidáta do Evropského parlamentu.
On, komunista, končí úryvkem z evangelia sv. Matouše, kterým nás upozorňuje na sebe sama: "Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale uvnitř jsou vlci hltaví."
Ano - takto se vybarvují komunisté na všech úrovních. Snaží se balamutit svou vzdělaností a možná sami nevěříce ideálům, které hlásají, sbírají body.
Mělo to být jen malinké zamyšlení a malinká zamyšlení bývají úsměvná. Takže si dovolím na závěr citovat báseň vytvořenou k neslavnému výročí 17. 11. 1989. Autorem je mně neznámý básník Jan Chodský a nazval ji originálně VÝROČNÍ. Takže se pohodlně usaďte, představte si dívku s červeným silonovým šátkem na krku a ... ať se vám ten úsměv nezkřiví. Jsou stále stejní!
Jan Chodský
Výroční
Ač se čtrnáctý rok brodí
národ krví, potem,
lumpenkapitalismus už
stojí před bankrotem.
Skutečnost tu nevítáme
slavnostními zvony,
na máslo už dávno není,
ani na kanóny.
Komu je to málo, nechť si klikne sem.