Kdo netuší, kde se restaurace nachází, nechť po nejdelší českolipské ulici krouží ve směru běhu hodinových ručiček a dříve nebo později ji po pravé ruce objeví (v zatáčce za projektovým úřadem). Můžeme využít jeden ze dvou vchodů, příjemnější je ten, co se tváří jako hlavní. Ocitneme se téměř u barového pultu, kde se našemu pozadí nabízí několik židlí. Usednout můžeme rovněž k zhruba desítce malých stolků s nízkými otáčecími židlemi.
Otáčivost má své opodstatnění. Pokud jsem dobře počítal, tak po hospodě je rozmístěno sedm televizních obrazovek plus velkoplošné plátno. Na všech projekčních zařízeních běží některý ze sportovních kanálů: fotbal, hokej, basketbal, box, formule. Nemůže se stát, že bychom museli tupě zírat jen tak do zdi.
Majitelé svůj podnik zmíněným způsobem nevybavili jen tak pro naše potěšení. Součástí provozovny jsou dvě budky s nápisy Fortuna a Tipsport – ano, až do večerních hodin lze si zde vsadit na všechno možné od pro Čechy „životně“ důležitých zápasů po třetí fotbalovou ligu Japonska. Tím je vyřešena i výzdoba – zdi jsou pokryty panely, na nichž několik zaměstnankyň neustále aktualizuje sázkové kurzy.
Komu nestačí sázet na zápasy, může u záchodků nakrmit několik „výherních“ automatů. Vrcholem pak je casino, kterému sice chybí krupiér, ale nikoliv obrovská ruleta. „Ukončete sázky,“ ozývá se každých několik minut v pravé části baru. Počítač roztočí kolo, kulička si zaskotačí a zastaví se – na námi nevsazeném čísle.
Ti z nás, kteří jsou vůči sázení odolní, mohou u pivka ocenit interiér podniku. Rozhodně nepůsobí lacině, detaily jsou dotažené. Opravdu příjemné sportovně klubovní prostředí.
Co se týká nápojů, je nabídka standardní – pivo desetistupňové (Gambrinus – za 13,-) , dvanáctistupňové (Gambrinus za 18,- a Březno za 15,-) i nealkoholické (Radegast za 18,-). Nealkoholické nápoje: cola a kol. Na oslavu vítězství našich barev se nabízí sloupec lihovin, jejichž ceny začínají na dvaceti korunách za broskvovou.
Nikoho nepřekvapí absence hotových jídel. Přesto si hladovějící poutník má z čeho vybrat: utopenec, hermelín, čínská instantní polévka, toast, klobása. Nicméně ceny jsou nastaveny tak, aby po jídle nikdo nezatoužil (klobása za 30,-). Po kávě vlastně také ne – turek za dvacet jedna, to je snad dovoz přímo z Cařihradu.
Záchody jsou udržovány v relativní čistotě. Mají jedno plus a jedno minus. Plusem je, že je na nich reproduktor umožňující močícím mužům aspoň sluchem sledovat probíhající utkání. Minusem je skutečnost, že u mušlí je málo místa. Pokud se u nich sejdou dva potřební, připadají si jako obtěžující homosexuálové.
Samostatnou kapitolou je obsluha. Asi bylo chybou, že jsem si nevsadil. Možná vadilo, že jsem chtěl jen desítku a pil jsem ji moc pomalu. Nebo jsem prostě jen blbě vypadal. Každopádně jsem nejprve málem leknul žízní a na závěr půl hodiny čekal na zaplacení. Ironické úšklebky servírky, které můj zájem evidentně křivdil, rovněž nelákaly k další návštěvě.
Shrnu-li to, jedná se o doupě hráčského hříchu, kde spousta mužů utrácí podstatnou část svých výplat a sociálních dávek. Pro ty, kteří sázení a automatům zdárně odolávají, je připraveno solidní prostředí k posezení u fotbalu. Zmíněná servírka tady zřejmě dlouho nevydrží, takže tou není potřeba se nechat otrávit. Možná by podniku prospělo, kdyby místo ramenatých vyhazovačů živil o jednu obsluhující sílu více.
Hodnocení (jako ve škole)
Nabídka: 2 -
Pivo: 2 –
Jídlo: 4
Obsluha: 4
Záchod: 2
Celková atmosféra: 2
Průměr: 2,83
Restaurace navštívena: 28. září 2003