Sebepoznání 4 – Rozhovor s Jaroslavou Kulhavou

Verze pro tisk |

Zajímavou oblastí pro sebepoznání je i fungování naší mysli ovšem z jiné úhlu pohledu. Co vlastně a jak uchováváme v paměti? Jaroslava Kulhavá je certifikovanou trenérkou paměti od roku 2006, se seniory pracuje již 8 let, mimo jiná místa i v Městské knihovně v České Lípě (pobočka Špičák).

 

Je zdravotní sestrou a má i zkušenosti z psychosomatické - psychiatrické poradny. Svoje dovednosti předává i na přednáškách v rámci Týdne trénování paměti. Mluvili jsme o paměti jako takové, a o tom jak takový trénink paměti vypadá.

Jste trenérkou paměti, co to vlastně znamená?

Trenér paměti je člověk, který se pokusí lidem poradit jak na to a co dělat, aby paměť dobře pracovala i ve vysokém věku. Nesmí se zapomínat na to, že mozek je sval a každý sval pokud se neprocvičuje, tak ochabuje.

Paměť je schopnost uchovávat a používat informace, jak ji můžeme trénovat?

Paměť trénujeme zejména každodenní činností, každodenním užíváním mozku. Je nutné, aby činnost byla různorodá, protože každý stereotyp je tím co paměť zabíjí, nebo k tomu alespoň napomáhá. Křížovky, Sudoku, logické hádanky, různé hry, výtvarná činnost i hudba a různé fyzické činnosti.


Paměť je senzorická - ultrakrátká, krátkodobá a dlouhodobá, na kterou se lze zaměřit?

Problémy s pamětí dnes nemají jen senioři, ale i lidé čím dál mladší. Je to většinou záležitost koncentrace. V dnešní době a množství informací, které dostáváme, je těžké soustředit se na tu správnou, která je důležitá. Proto je třeba trénovat koncentraci a krátkodobou paměť, té se dnes říká pracovní. / Ta je ohrožena nejvíce. /

 

Kdy je vhodné začít s cvičením paměti?

Se cvičením paměti se hlavně nesmí přestat nikdy. Nejhorší období převážně u žen je doba, kdy děti odejdou z domova a najednou je prázdno. Ztrácejí motivaci přemýšlet, a pokud nenajdou jiný impuls, tak je tady problém, který se v důchodu ještě prohloubí.

Dá se paměť zlepšit v každém věku?

Pokud jde o mnemotechniky, tak opravdu nejsou spasitelné a některé se nedají v obyčejné praxi ani použít. Jakákoli činnost pomáhá rozšiřovat síť tzv. synapsí, což je spojení mezi jednotlivými buňkami. Čím je síť lepší tím lépe i pro nás. Takže jakákoli činnost a jakékoli cvičení zhušťuje tuto síť spojení a pomáhá. Paměť se dá zlepšit v každém věku.

 

Zmínila jste mnemotechnické pomůcky, jak pracují? Poradíte nějakou?

 

Mnemotechnické pomůcky pracují na principu asociací a vizualizací. Lidé si vyberou tu, která je pro ně nejpříjemnější. Ale nedá se takhle poradit, je jich mnoho / kategorizace, loci, akrostika atd./ 


Jaký je rozdíl mezi zapomínáním a sklerózou? - pro laiky :-)

Zapomínání se dá ovlivnit soustředěním a skleróza je nemoc. To je hlavní rozdíl. Pozvolné zapomínání je běžné a je v pořádku, podezřelé je to ve chvíli, kdy se rozsah zvyšuje a nástup potíží je rychlejší. To už je signál k tomu jít k lékaři.

A co třeba klasika „vypnula jsem žehličku“?

Mně se nestane, že bych zapomněla zamknout dům, ale ve chvíli kdy sedím v autě a muž se mě zeptá, zda jsem zamykala, tak se jdu přesvědčit. JTo je opravdu běžné.

Je tedy normální, že lidé zapomínají?

V dnešní hektické době je přirozené, že lidé více zapomínají, ale jak kdo hodně zapomíná je závislé od toho, co si kdo z nás v paměti uchovává.

Paměťový blok - takové to "mám to na jazyku" jak třeba naložit s tím, když si nemohu vybavit konkrétní slovo, věc, událost?

Pokud jde o paměťový blok, tak pokud to beru podle svých zkušeností, přestanu o tom v tu danou chvíli přemýšlet, nebo pokud je to nutné použiji abecedu / zvlášť na jména/, případně se pokusím vrátit v čase a přehraji si danou situaci.


Opakem je pak přetrvávání - když něco tzv. "nemohu dostat z hlavy" u mě často vtíravá melodie… Existuje na to nějaká vysvobozující formulka?

Pokud se jedná o přetrvávání něčeho, co mám v hlavě, např. melodii, pustím si jinou a budu se snažit ji poslouchat. U ostatních věcí funguje tzv." vysypání koše". Prostě se snažím nenechat si v mozku nic, co nepotřebuji. Zase funguje vizualizace, představit si, že to do toho koše házím, nebo spláchnu do záchodu. Ale člověk se musí učit, tzn. zase trénovat.


V této souvislosti mě napadá podprahové působení reklam, kdy častým opakováním uvíznou v hlavě a člověk je pak jimi ovlivněn víc než třeba tuší…

O působení reklam se hodně mluví. O tom se nechci moc zmiňovat. Je to chyták pro lidi, který se vtiskává hluboko. Je to pořád velké téma v odborných kruzích, pro nás je to minimálně na zamyšlenou.
Dá se spojit cvičení fyzické s tímto cvičením hlavy - paměti?

 

Každý správný pohyb podporuje činnost mozku, např. stolní tenis, středně rychlá chůze, tanec. A cvičení, kterému se říká " taneční terapie", to provádím s klienty už 5 let. Je to cvičení vsedě na židli, s hudbou a tak cvičíme jak celé tělo, tak i mozek.

Jak třeba působí techniky meditační na naši paměť?

Meditace patří k relaxaci a ta tvoří samostatnou skupinu koncentračních cvičení. Působí kladně, ale každý ji nezvládne. Málo lidí v dnešní době dokáže úplně " vypnout ".


Jak konkrétně se ještě pracuje v setkáních?

Zkoušíme mnemotechniky, slova na zapamatování a mnohá další cvičení, která obměňuji. Občas se klienti učí básničky, což je velmi baví a na konci dostanou malé osvědčení. Kromě práce s pamětí děláme i cvičení vsedě s hudbou. Už jen setkávání a sdílení je velmi přínosné.

Děkuji.

Nahoru