Ideálním dopravním prostředkem se může stát vlak. Vydáme se nejprve z České Lípy do Rumburka, kde přestoupíme do vlaku, jenž končí v Dolní Poustevně. Z nádraží seběhneme k silnici vedoucí k hraničnímu přechodu. Prokličkujeme mezi stánky vietnamských trhovců, zamáváme cestovním pasem. Ihned za hranicí odbočíme doleva do prudkého kopce a po dvou až třech stech metrech stojíme před pokladnou. Vstupné je lidové – pro dospělé tři a pro děti dvě eura.
Na co se nechat nalákat? Hned u vstupu se rozkládá rybníček, v němž se „prohánějí“ ichtyosauři a obrovitá manta. Někoho uchvátí prvohorní moře se dnem plným trilobitů, kroužkovců, korálů či medúz. Jiný dá přednost kolekci třetihorních savců, obrovskému hlavonožci či zkamenělému mamutímu stromu s visícím netopýrem. Nejen odborníka zaujmou modely původců nemocí či semen rostlin.
V ceně návštěvy je také výstava skutečných zkamenělin, prolézačky pro děti s oblíbeným klokanem, jemuž lze vlézt do kapsy – krásná fotografie v rodinném albu. Kdo nevydrží s tradičním českým řízkem mezi dvěma krajíci chleba, může samozřejmě využít možnosti utratit evropský peníz ve stánku s občerstvením.
Návštěvu parku v Sebnitz mohu doporučit nejen rodinkám lačnícím po sobotním výletu na zajímavé místo, ale i učitelům hledajícím cíl pro exkurzi. Mimořádná je totiž především didaktická hodnota celého projektu. Komu nestačí zdejších několik set exponátů, může si třeba příště zajet do dinosauří zahrady v Grosswelce (severně od Bautzen). I toto zařízení oživil svými „mrtvolkami“ Franz Gruss.
Rozhodneme-li se navštívit centrum Sebnitz, stojí za zhlédnutí především architektura (náměstí, evangelický kostel Petra a Pavla) a muzeum železnice (železniční trať v tomto kraji vyniká neobvyklým počtem tunelů a viaduktů). (vlak, pěšky cca 6 km)