Popisovat cestu do Sloupu je zřejmě nošením dříví do lesa. Poradím jen cestovatelům z dáli -pokud pojedete z České Lípy do Boru (silnice od Mladé Boleslavi do Varnsdorfu), zhruba v půli je odbočka vpravo do Pihelu. První obcí za Pihelem je již Sloup, do něhož se vjíždí přímo pod hradem.
Potěší prostorné parkoviště, jež může návštěvník hradu zdarma využívat po dvě hodiny. Jelikož turistická sezóna je již málem u konce, určitě nás nikdo nepotrestá, když si návštěvu o pár minut prodloužíme. Na tomto místě se asi sluší připomenout, že v říjnu je námi navštívená památka otevřena jen o víkendech a o svátcích, a to od devíti do šestnácti hodin. Je však možné si prohlídku domluvit také individuálně na telefonním čísle: 487 753 581.
K pořádání výstavy s názvem Poustevny a poustevníci na severu Čech nebyl hrad Sloup vybrán náhodou. Oficiální název objektu je totiž Skalní hrad a poustevna Sloup. Přestože v sezóně lze z komerčních důvodů zhlédnout šermířská představení, mnoho toho tady ze středověku nezbylo a většina úprav na pískovcovém bloku pochází až z konce 17. a počátku 18. století, kdy zde byla založena poustevna. Podle ní se také skála několik století nazývala Poustevnický kámen (německy Einsiedlerstein).
Největší zásluhu na proměně zbytků hradu v poustevnu má zřejmě Ferdinand Hroznata z Kokořova, který se roku 1690 rozhodl přeměnit pískovcový suk na poutní místo s velkolepou poustevnou. Do roku 1782 se zde vystřídalo celkem šest poustevníků, kteří skálu různě upravovali.
Paradoxní je, že „institut“ pousteven zrušil v roce1782 Josef II., který tři roky předtím Sloup navštívil. Posledním zdejším poustevníkem tak byl tkadlec Antonín Müller ze Zákup.
Vraťme se k samotné výstavě. Ta nám na šesti panelech představuje devatenáct pousteven rozesetých po Českolipsku. Kdo z nás například ví, že poustevna byla i na Holém vrchu a poustevničil zde františkán Františel Selz, který byl odsud vypovězen za nemravné chování. Svou poustevnu měli obyvatelé České Kamenice na Kamenickém vrchu, Skaličtí na České hoře či Cvikovští na Křížovém vrchu.
Velké množství bývalých pousteven čeká na své turistické znovuobjevení v bývalém vojenském újezdu – zatímco Stohánek je znám již celkem dobře, o poloze kdysi nádherného Zbinska ví asi málokdo. Přitom zde stál zámeček obklopený ovocnou a květinovou zahradou. Místní poustevník si přivydělával stavbou slunečních hodin.
Pokud výstavu nestihnete navštívit (už byla o rok prodloužena a na fotografiích a jiných dokumentech to začíná být patrné), vězte, že jsem si poctivě opsal všechny zajímavé cíle a do budoucna se chystám vás o nich podrobněji informovat.