Zaostřeno: Odchody mladých fotbalistů z České Lípy (2)

Pro sezónu 2013/14 byl v České republice z rozhodnutí Tribunálu talentované mládeže přidělen status Sportovního střediska mládeže padesáti týmům. Samozřejmostí je na seznamu přítomnost takových klubů, jako jsou třeba Baník Ostrava, Bohemians 1905, Slavia Praha apod. Českolipští hráči mizí ale především v okolních městech: Mladé Boleslavi, Liberci, Teplicích, Varnsdorfu či Mostu.

Mezi vyvolenými jsou i města, která jsou velikostí s Lípou srovnatelní, či dokonce výrazně menší. Například Hlučín, Vyškov nebo třeba již zmíněný Varnsdorf (zde však spojilo síly několik týmů ze Šluknovského výběžku). Neměli bychom také zapomínat, že v České Lípě je na poměry okresního města dost jiných možností a fotbal po různých peripetiích s vedením, podporou obce či sponzorů není pro většinu mladých tím největším tahákem. Tím je díky agilnosti Štěpána Slaného florbal. Ale poměrně slušné soutěže hrají i týmy jiných sportů: volejbalu a basketbalu. Vysokou úroveň mají i individuální sporty, například lehká atletika či karate.  

Podle seznamu, který mi dal Karel Machač, má v současnosti Arsenal Česká Lípa na hostování či na střídavém startu (možnost hrát několik zápasů za svůj mateřský tým) dvacet sedm kmenových hráčů od ročníku 1995/96 po ročník 2001/2002. V týmech se Středisky jich je 18. Konkrétně brankář Marek Juska je v Mostu, Lukáš Volek, Pavel Malý, Dominik Hajdo, Matěj Šimon a Patrik Mrnka jsou v Mladé Boleslavi, Petr Pažout, Martin Žižka, Martin Skořepa a Jiří Ješeta jsou v Liberci, Marek Ladra, Dušan Ješeta, Jan Berounský, Hynek Vrabec, Miroslav Kapitán, Jan František Hudeček a Dominik Hašek jsou ve Varnsdorfu a konečně Martin Bahn je v Teplicích.

Některé z těchto fotbalistů, které mi doporučil Karel Machač, jsem oslovil. Plus některé další hráče o ročník starší či z Lokotky, které mi navrhli Viktor Česenek či nejlepší komentátor českolipského fotbalu Michal Šandor. Domluvil jsem se s nimi přes facebook a pokud souhlasili, poslal jsem jim všem stejné otázky, které se týkaly jejich představ o budoucnosti, důvodů, proč z Lípy odešli, i zdravotních problémů. Už z fotografií, které na facebooku mají přístupné, je jasné, že kopanou skutečně žijí, poměrně často mají v kolonce zaměstnání něco ve smyslu: záložník FK Mladá Boleslav. Bohužel, přestože většina z nich na začátku s krátkým rozhovorem souhlasila, nakonec nereagovali nebo se vymluvili na zákaz poskytovat rozhovory bez souhlasu svého klubu.

Prvního jsem oslovil Filipa Šimoníka, neuvěřitelného srdcaře a českolipského patriota. Takového toho týpka, o kterém v novinách vždy napíšou, že je hráčem nejen pro hřiště, ale i do kabiny. Několik let jsem měl to štěstí ho učit. Srdcařem byl i ve škole, cítil nespravedlnost i tam, kde nebyla. A myslím, že jsme několik měsíců a možná i let byli pěkně na kordy. Přesto jsme se (snad) respektovali.

O českolipském fotbale jsme se bavili už před dotazníkem. Shodli jsme se třeba na tom, jak nás českolipský fotbal nebaví, protože ve starších kategoriích nehraje moc odchovanců, v dospělých do minulého roku, kdy Arsenal nastupoval v ČFL, prakticky žádní.

„Jsou tu lidé, kteří jsou zodpovědní za to, jak vše dopadlo. Mám na mysli například točení kádru - když přijdete po půl roce na fotbal, ze sestavy poznáte dvě tváře. Taky se mi nelíbily vyhazovy trenérů po každém neúspěchu. Když máte v týmu patnáct nových koní, chce to čas, než si vše sedne. Další věcí jsou finance. Od města dostával Arsenal vždy nejvíc, ale my jsme i ve starším dorostu trénovali s vlastními balóny a myli si flašky z roku 1970. Nechápal jsem přeplácení trenéra Nečase, který tu byl dokonce dvakrát, plané sliby o umělce či rozpad B mužstva. Když můj ročník dvakrát vyhrál kraj a postoupil do divize, byli v týmu čtyři kmenoví hráči Lípy. Takže i přestupovou politiku vnímám zle. Ano, měl jsem to tu rád, ale pohár přetekl i u mě."

Kriticky se staví i ke svému přestupu. Nabídky dostával už tři roky před tím, než do Varnsdorfu odešel. "Ve Varnsdorfu hraju juniorskou ligu, a tak za mě Lípa chtěla hned více. A to tolik, že jsem první čtyři kola nehrál. Od obou stran lítaly jiné sumy a tohle vás pěkně znechutí. Chcete hrát, ale nemůžete, protože vás klub, ve kterém jste od přípravky odehrál přes deset sezón, nechce jen tak pustit. Seděl jsem pak ve Varnsdorfu na tribuně, koukal na spoluhráče a nevím, jestli jsem více cítil zlobu, nebo naprostou bezmoc."

Filip se ve Varnsdorfu rovněž zranil, takže mi nahrál i na další problém, na který se snažím ve své reportáži upozornit.